Únor 2011

Heart Full Of Soul

24. února 2011 v 22:57 | Haley |  blabla
Kdepak, žádný vydepkařený článek, don't worry.
Měla jsem nachystaný takový pěkný avatar z laywordu, aby podtrhl optimismus všeho, co dnes napíšu, jenže to by to tu muselo fungovat. Víte, řekla bych jim, ať jdou s těma reformama doprdele. Nevidím v tom jediný užitek, když se z toho akorát všechno vyjebe.
Dalo by se říct, že já si teď velice poklidně pluju. Převážně na vlnách nejistoty, ale pluju. Už se netopím. A to je velké plus. Feromonové náplasti si však nechávám v záloze pro strýčka příhodu a tetičku svini.
A protože jsem řekla, že žádné depky a samý úsměv, nevytknu dnešku jedinou věc. Dokonce ani včerejšku. No sakra, píšu to vůbec já?
London Boulevar soundtrack

Potřebujem tu svítící kouli !

21. února 2011 v 22:17 | Haley |  blabla
abs
Já už jsem ze sebe tak unavená. Z toho věčnýho pesimistickýho pohledu na celou situaci. Dostala jsem dárek? Dostala. Bylo to jako za starých časů? Bylo. Vrátil se starý styl smsek? Vrátil. Konala se žárlivá scénečka? Konala. Tak what the hell? Už jsem vážně celou tou věcí tak utahaná. Jak to kotě. My friend, my clever friend..
Kdyby tak bylo sluníčko a já se mohla vyplesknout na terasu a nic neřešit. Mohla jít s ex na kurevsky dlouho procházku se psama. Projít se bosa, odložit kalhoty, vzít si ven knížku, jít běhat se sluchátkama, lehnout si do trávy, nelíčit se a dát si big sunglasses, cokoli prostě. Tohle mě fakt ničí. Ještě budu za chvíli potřebovat antidepresiva. Muhehe. Funny. Kopla bych do toho!!

Jen si tak poklidně žiju

19. února 2011 v 20:05 | Haley |  blabla
Tak jsem si řekla, že avatarů bylo dost. Jednou se můžete pokochat úžasnou Fruhlingovou. Poslední rok ji zbožňuju. Četla jsem dokonce i knížku, ve které sepsala své "modelingové paměti". Příběhy modelek. Great!

To jsem ale odbočila. Ve stavu zoufalého zoufalství, to je ta chvíle, kdy začnu trhat Vogue a Elle a vylepovat si po pokoji editorialy, protože si myslím, že mi pak bude líp, jsem narazila na staré Juicy. To by nebylo samo o sobě tak zvláštní, ale našla jsem článek: Po čem muži touží. Takový kraviny zásadně nečtu, nicméně, jak říkám, byl to stav - zoufale zoufalá. Teď budu mluvit jako pravá tragédka a řeknu vám, v tom prvním odstavci jsem absolutně poznala svou situaci. S očima vytřeštěnýma jsem dočetla i ty další, které už mě tak nezaujaly.
Ve zkratce: Připadá vám, že je ve vašem vztahu něco špatně, zeptáte se, odpovědí vám je, že se nic neděje, přesto vy vidíte že ano, protože už třikrát nenapsal smsku na dobrou noc a dlouho jste se neviděli, odnesl si od vás tričko na spaní, bla bla bla apod. Odstavec končí tak: Vysvětlil mi, že si tričko chtěl vyprat, připadám si jako hysterka, už nikdy nebudu dělat scény.
Teď bych si strašně chtěla říct, jupí, je to normální, nic se neděje. Ale na to jsem až moc velký pesimista.

London Boulevar? Pěkné. Keira? Božská. Colin? Ucházející. David Thewlis? Válel!

Slunečno, místy konec světa.

17. února 2011 v 22:43 | Haley |  blabla
abs
Hey.. What's up? Are you ready?
Who knows.
Making love faces.
Hey Love !
.. Jak říkám, je potřeba mít rozptýlení. Feromonovou náplast. Ale nemělo by se to přehnat že. Aby se nestalo, že to bude nový kráter. S tím já mám trochu problém. Ano tleskejte si. Ex.
Zatím ale, no stress. Pořád je to v té správné rovině. Nemám teď v hlavě kamaráda. Great.
Když už se o něm zmiňuju. Nasral mě. Strašně moc. Enormně. Bez komentáře. Zkazil mi celý den. Ještě že mám své radosti. Zítra dva v jeden den. Inu co. Dobrá nálada je důležitá.

London Boulevard. Nový film s Keirou, který zítra uvidím! Tak na co já si sakra stěžuju :).

Trocha filozofie

14. února 2011 v 22:41 | Haley |  blabla
abs
Donť cry anymore. Speciálně kvůli tobě ne. Dneska jsem učinila a vykoumala moc zajimavou skutečnost. Je mnohem lepší být s někým, kdo sice není váš vymodlený ideál, ale chová se k vám správě a přesně tak jak má, než se neustále deptat kvůli někomu, koho jste si sice vysnili, ale on má zřejmě poruchu osobnosti a mateřský komplex, chová se jako absolutní kokot a vyžívá se v tom, že ubližuje okolí, speciálně vám. Cha. A je to venku! 10:0 pro mě.
Na tuhle úžasnou věc jsem přišla po celodenním nicnedělání a ležení v posteli. Sami vidíte, jak obtížná to byla myšlenka, že mi zabrala takovou spoustu času. Víceméně jsem to přemýšlení ještě prokládala kresleným seriálem Totally Spies - Špionky. Zvládla jsem 14 dvacetiminutových dílů a musím říct, že to byl ideálně strávený čas. A proč tohle všechno? Včera/dnes o půl druhé ráno jsem se přímo umělecky zablila. Z ničeho nic, mezi rozhodováním, jestli si dám čokoládu nebo zmrzlinu, se mi udělalo královsky nevolno a taktak jsem doběhla na záchod. A to jste všichni potřebovali vědět.
Dnešní kino se spolužákem bylo tudíš přesunuto na pátek. Nejzábavnější událost dne? Jak mi všichni ochotně, nadšeně a pobaveně sdělovali mou pětku z matematiky. Jako by mi to intuice už dávno neřekla,hned když jsem odevzdala prázdný papír. Ale já to chápu, taky bych měla radost se čtverkou, jako oni. :)))

Ručně, stručně

12. února 2011 v 15:02 | Haley |  blabla
Bez avataru, ve spěchu, přehledně:

a) Nevím jak to mám s kamarádem. Plácám se v tom jak ryba na suchu a snažím se žít na odvykací kůře. Docela to zábíra, dělá scény, že se neozývám. Není dobré, když si je vámi někdo až moc jistý. Jenže kde je sakra ta pomyslná hranice? Můj "vztah" s ex skončil kvůli tomu, že jsem nedávala najevo, že mi na něm záleží. Tady je to přesně naopak. Sakra tak žijeme na planetě absolutních kokotů? 

b) Mám svou feromonovou náplast. Nejstarší čtenáři budou vědět, o kom je řeč. Je to spolužák, který se mi objevoval v životě ještě za dob malé Phoebe
Já nevím, že se vždy vracím ke "starým a ozkoušeným věcem". Je mi s ním neskutečně dobře, vypadá jako pihovatý Heath Ledger, nedělá si z ničeho hlavu, vždy mě rozesměje a dokáže mě bavit tři hodiny v kuse, když vidí, že mi není do řeči. A to je přece přesně to, co si každá žena přeje.
Včerejší večer jsem strávila jen s ním. Procházka městem v jednu ráno je docela osvěžující záležitost.

c) Vážně vás překvapuje, že ještě stále píšu o ex? Ve čtvrtek jsme se sešli po škole. Sršela jsem energií a vtipem jako dlouho ne. Připadala jsem si atraktivní a spokojená. Společné cesty autobusem nám prospívají. Who knows.

Mezi něčím a něčím v absolutních sračkách

11. února 2011 v 15:10 | Haley |  blabla
abbs
Dva rozepsané články. V jednom plivu jedy, ve druhém si stěžuju a vysvětluju. Asi neuveřejním ani jeden. Všechno je špatně. Zase se mi to sesypalo na hlavu. Nebo se spíš všechno zbortilo na hromadu. Takový pěkný sesun emocí. Fuck.
Rada pro vás? Nezačínejte si s nejlepším přítelem. Může se stát, že se najednou, po třech týdnech, z ničeho nic, bez jediného slova vysvětlení vrátí opět pouze ke kamarádství. A ještě z vás opakované udělá krávu a tvrdí, že se nic neděje.
To potom zůstanete na hranici mezi něčím a nemůžete ani tam, ani zpátky. Chce se mi řvát: ,, Všechno si to pokazil !!!!! " Ale skutečně neskutečně se ovládám.

Večer jdu po sto letech ven. Chci potkat feromonové náplasti. Chci ulehčit hlavě. Bez alkoholu. Uvidíme.

Take it easy

6. února 2011 v 20:01 | Haley |  blabla
Žárlím na seriál. Chce se mi umřít. Není to žádný Jack Burger. Je to pan Božský. Tak proč pořád ty drahoty.. 

Nefalšované blahblah

1. února 2011 v 16:28 | Haley |  blabla
abs
Neberte to tak, že na vás kašlu. Nekašlu. Jen jsem pověrčivá pizdička. Takže rovnou přejděme k méně podstatným věcem. 

a) Mám krásný leopardí šátek/šálu. Vlastně jsem si ho vyžebrala u "ex". Ne, nechápejte to špatně, přišel k němu docela zvláštním způsobem, který není nutný vysvětlovat a je přece logické, že jemu by byl k ničemu. Tudíš přešel zcela přirozeně na mě /přece jen jsem stále ta, kterou by šu*al a šu*al/

b) Vysvědčení ? Tři trojky. Není to zas taková katastrofa, přihlédneme-li k tomu, že jsem na to celý půlrok ani nešáhla. Joo, jsme hold talentovaní gympláci. Wruph

c) Mám absolutní averzi ke kozačkám. Já prostě nemůžu nosit celé zimní období jedny boty. Zabíjí mě to. Jsem povrchní, já vím, v Africe ani boty nemají. Ale nemůžu!! Stále se to zhoršuje a pociťuju nechuť k celé zimní výbavě. Fuj, fuj, fuj. Kde je sakra to sluníčko?

d) Nějakým zvláštním způsobem se k nám dostalo nové štěně. Takže se počet zvěře na Sausforku vzrostl na dva psy. Sestru teď nepočítám.