Leden 2011

Když

29. ledna 2011 v 16:33 | Haley |  blabla
abs

Když nemáte v hlavě nic jinýho.
Když zase posloucháte Vanessu Paradis.
Když jste šťastní a zároveň se strašně bojíte.
Když odejdete z plesu dvě hodiny po zahájení, protože jinou osobu nepotřebujete.
Když pomalu posunujete hranice.
Když se nekonečně dlouho líbáte.

Ne, pořád ještě nemám náladu na pochopitelný článek.

Just sec.

27. ledna 2011 v 18:06 | Haley |  blabla
Momentálně si lítám v oblacích, takže dnes žádný článek s hlavou a patou nevyplodím :))*.

Protivky vládnou světu

23. ledna 2011 v 19:08 | Haley |  blabla
abs
Aspoň tomu mýmu určitě. Vlastně jsem taková královna protivek. Vlastně k tomu mám důvod. Vlastně se mi chce brečet.
Smála jsem se Belle, která  dramatizovala Edwardův odchod. Musím říct, že teď už se jí nesměju.
Mně vlastně nikdo neodešel. Ale mohl by. Už jen ten pocit strašně bolí. Jako by mě kus chyběl. Kromě královny protivek jsem taky drama queen. Smutný.
Nesmí odejít. Jsem až moc fixovaná. Takováhle závislost není dobrá věc. Je to vlastně moc špatná věc. V této konkrétní situaci extrémě zlá.

Co s tím jen budu dělat ? Co se to zase dneska pošramotilo, když včera to bylo tak pěkný. Tak moc to bolí. Stydím se za to jak píšu, nikdy jsem si nemyslela, že dopadnu jako fňukna z teenage románu.

Rule 1.

20. ledna 2011 v 15:44 | Haley |  blabla
.. A když se to začne srát, tak prostě vztyčte hlavu a najděte si jiné zájmy.

Something

18. ledna 2011 v 19:50 | Haley |  blabla
abs
Something special.
Something strange.
Something lovely. Cute. Funny. Mysterious. Emotional. Clever. Amazing. Dangerous.

Jako ten stav, kdy je vám horko. Je vám horko, protože na vás někdo myslí.

Začne vám být zima a máte z toho depresivní paranoiu.

Když vás nezajímá nic jiného. Nepřipouštíte si jiné věci. Všechny okýnka v hlavě jsou vyplněná temnotou. Až na to jedno.

Jako když se cítíte osamněle ve středu dění. Protože tam někdo schází :).

Občas si řeknu.. No KURVA !

16. ledna 2011 v 14:17 | Haley |  blabla
abs
Nikdy jsem nebyla přeslušná princeznička s červenými líčky. K čemu taky. Jednou jsme lidi, co mají emoce. Jak emoce nejlíp vypustit? Spešl peprnou nadávkou!
Jste proti? No a co. Vždy se můžu schovat za svůj nevinný, blonďatý, andělský zjev. Škoda jen, že mě prozrazuje ten špičatej nos.
Máte pochybnosti, zda se umím chovat? Si sakra pište že umím. Roztomilost sama, cukrblinky vpravo, vlevo. Nemám den? Srším oheň z nozder a pičuju na všechny strany. Však ti chytřejší už vědí, že mi nemají odporovat v tomto stavu. Ti míň chytří mě nesnáší. Bohužel. Stop cenzuře. Mám dost toho, že nemůžu říct/napsat, co přesně chci, protože "nějaký debilní ignorant" ukradne kamarádce telefon a všechny mé smsky si přečte. TAK KDE TO DOPRDELE JSME???
Jak si může dovolit hrabat se v cizím telefonu? Jak si může dovolit nebavit se semnou po přečtení něčeho, co nikdy neměl vidět? Jak si vůbec může dovolit něco mi vyčítat? Slibovala jsem mu někdy něco? No way.
Je přece přirozený, že dám přednost nejlepšímu kamarádovi před ním. To že jsem mu lhala je vlastně projev mé dobré vůle. Chránila jsem jeho city. Kdyby nebyl absolutní **** mohl si dál žít v klidu, pokoji a své blažené nevědomosti. Haw. K tomuto už nemám co říct.

Kurva, kurva, kurva.

"bušení hlavou do zdi"

Tak na to předplatný jsem, sušenky moje, hodila bobek. Mohlo mi být jasný, že to tak dopadne. No co! Musím si šetřit na nový konzervy. Ty starý už křičí: " Jsme chudinky."

Poslední dobou jsem si velice vyhranila vkus. Myslím tím blogový. Líbí se mi uzavřené komunity. Líbí se mi číst články ostatních blogařů. Mých vyvolených jedinců, co jedou na stejné vlně. Moc si v tom libuju :)). Jsem ráda, že vás mám. A to jako fakt.

EDIT: Trošku jsem vystřídala doprovodnou písničku v menu :)). To to současný období :))

V rytmu

15. ledna 2011 v 14:53 | Haley |  blabla
abs
They will not force us
And they will stop degrading us
And they will not control us
We will be victorious, so come on !!
Tohle se tak perfektně hodí na spoustu věcí. Třeba na moje depky. Jak vyšitý. Jen si to opakovat dokola a dokola. 
Popravdě řečeno, mám teď každý den skvělou náladu, nepamatuju si období, kdy mi bylo naposledy takhle fajn. Jen vždy, a to pravidelně každý den, mi na hodku, dvě, zakalí mozek nějakej temnej stín - žárlivost, paranoia, zklamání, nechápavost, stesk, vztek apod.
It could be wrong, could be wrong
Are we digging a hole?
It could be wrong, could be wrong
This is out of control.
Stačí mi málo, aby to přešlo. Jedno princeznovské oslovení a jsem zase schopná programu "úsměv a mávat", který naskočí sám a bez přetvářek.
Jajx, zase se nechávám moc unýst. Chtělo by to tečku mezi voči.

Víte co mě fakt zajímá? Jak to mám udělat, abych čtvrtletku z matiky nenapsala na pětec. Vůbec to není směšný, ale docela se tu pochechtávám pod fousky.

Včera v jedenáct večer jsem se málem zklátila na nádraží. Únavou. Nechápu svůj režim.

Say "hi"

12. ledna 2011 v 21:20 | Haley |  blabla
- na vlně rockového Lennyho
- vyladěná na struně nejlepšího kamaráda
- usmířená s "ex"
- tisickrát polichocena
- nově spřátelena
- večerně ospalá
- s hrnkem čaje v ruce
- hluboce zamyšlená
- velmi natěšená
- školně znechucena
- mobilově závislá
Vás zdravím :).

Neděla, neděla, nic se mnou nedělá

9. ledna 2011 v 18:15 | Haley |  blabla
abs
Zato pondělí a celý tento týden mě zabije. Mě to tak jebe - škola a ty xichty v ní. Stačí, když tam vlezu. Stačí mi zvuk čipu, kterým si otevírám dveře. Wrumph. Posly pošly, pošly posly, krá krá krá.
Je to sice hodně krátkozraký, ale jediný smysl svého života teď vidím v tom, že se valím s kamarádem v posteli a objevuju dosud utajené poklady filmografie. Nebo prostě jen znovu čučíme na Prison Break. Vždyť je to jedno. Když letargie, tak se vším všudy.
Konečně mi přišla složenka na zaplacení Elle předplatného. Škoda jenom, že datum poslední platby je 5.1. a já ji našla ve schránce až 6.1. Co teď? Vezmou mi to ještě? Vyznáte se v tom někdo? Nemám se na to rači vyprcinkout a koupit si nový spodní prádlo, který tak nutně potřebuju?

Ten avatar je tak krásný, ikdyž se k článku vůbec nehodí

6. ledna 2011 v 18:28 | Haley |  blabla
abs
Začínám zase nějak zlobit. Na školu jsem nešáhla snad od doby kamenné, což se nádherně projevuje na známkách. Nejhorší je ten můj flegmatický přístup. V "běžném" životě vše prožívám až moc, ale podstatné věci, jako to že plavu v polovině předmětů a zatím se mi to nevymstilo jen díky mému nehoráznému štěstí, mě nechávají absolutně chladnou. To, že se místo povinností raději zašívám u nejlepšího kamaráda je snad i zbytečné říkat. Prožívám neskutečnou zimní letargii. Vím jistě, že jediné, co mě probere budou sluneční paprsky. A co vím ještě jistěji? Že až mě proberou, tak rozhodně nebudu marnit čas učením. Takže zase klasa a no stress jako obvykle vážení.
Právě v tomto okamžiku jsem ohromně protivná. A to i sobě samé. Potřebuju basy a elektrické kytary. Bubny a volume up. Let's get high buddy.
Umph, právě jsem přišla na to, že jsem jela autobusem s bazalkou mezi zuby. To je opravdu taková pěkná tečka za dnešním dnem. A to, že řeknu, že mám špatnou náladu, neznamená moji milý kamarádi, že chci dopodrobna řešit z čeho ji tak můžu jít. Já to moc dobře vím z čeho všeho ji mám. A když vám prostě odpovím neurčitě, znamená to, že se vám svěřovat nechci. Kdybych si chtěla nechat rozebírat své pocity, zajdu si za profesionálem, vy přemoudřelí opičáci.
A teď mě vážně moc zlobí Google Chrome. Proč nechce dovolit, abych si upravila výšku videa z youtube ? :(


Trochu moc vášně, trochu málo přehlednosti

4. ledna 2011 v 16:53 | Haley |  blabla
abs
Od Silvestra se toho tolik stalo, že ani nevím co vyprávět. Jen to, že jsem neskutečný psychouš a zase jsem z toho měla dva dny tak trapné stavy úzkosti, že jsem nemohla skoro jíst a zhubla asi tři kila. Nemožné, co já vyvádím. *WALL*
Pamatujete si na milion příběhů o "tom, o kterém nemluvím"? Tak ten má prosím dvojče. JO. Budeme mu tak i říkat. S dvojčetem jsem strávila skoro celý Silvestr. Náš tanec, při kterém ze mě skoro spadlo tričko a jeho ruka mě objevovala jako Ameriku nejspíš zaujal mnoho přítomných v sále... Po nějaké době se ukázal "ten o kterém nemluvím". Vzal si mě stranou a pronesl nějaké ty komplimenty. Potom mi pošeptal, že se omlouvá a dal mi pusu. Pusu. JO.

Nic to nemění na tom, že má stále svou "rozkošnou" přítelkyni, ale velice to změnilo náš dvouměsíční vzájemný ignorantský postoj. Dokonce spolu sdílíme i sedadlo v autobuse a společnou konverzaci, která byla skoro stejná, jako za starých časů. A tomu se kurňa říká posun vpřed.

Co se týká dvojčete, psali jsme si. Co se týká dalšího postupu? Ten je neznámý.. Je neskutečný, jak si můžou být dva lidi podobní. A to nenarážím jen na vzhled, ale i na chování, myšlení, styl psaní.. Wrumph. Ještě nevím, co to semnou dělá. Pro své vlastní dobro doufám, že absolutně nic.

abs
Ok, tak tedy další číslo na paškál. Říkejme mu Lucifer. On tak totiž vypadá.. Má o mě cenzurované sny, které mi později vypráví. Co když se jednou stanou skutečností ? :) .. Jsem jen rozptýlení? Netuším. Vadí mi to? Ani v nejmenším:).. Vzrušuje mě? Sakra, neskutečně!!
Co velice nerada říkám, nejlepší kamarád pořád zlobí. Já vážně nevím. Ty dnešní smsky byly kamarádské asi tak jako smsky čerstvě spárované dvojice. A protože jsem mu neodpovídala ve stejném duchu, chová se teď odtažitě. Klasa.

Zajímalo by mě, co je to sakra ve vzduchu za podivný vibrace.

EDIT: Omlouvám se Aylle, ale nejdou mi na její blog vložit komentáře :(