Září 2010

"Big" blog life

26. září 2010 v 10:28 | Haley |  blabla
abs

Život blogařů je strašně nevyzpytatelný. Tedy těch blogařů, kteří si nezávazně píší o sobě. Pokud vedete blog o celebritě či něčem podobném, je velmi jednoduché vkládat příspěvky. Zjistíte si novinky, podělíte se o ně se světem. V podstatě u toho ani nemusíte přemýšlet, pokud tedy zrovna nepíšete nějaký překlad.

Pokud si ale založíte osobní blog, který máte na zaznamenání důležitých zážitků nebo vypsání se ze svých pocitů, abyste se následně rok na to mohli chytat za hlavu, co jste to psali PROBOHA za kydy, je někdy docela těžké donutit se psát. Jsou případy kdy prostě není o čem. Jsou případy, kdy se nechcete svěřit ani vlastnímu blogu. Jsou případy, kdy prostě chcete rači umřít, nebo být v jiné hlavě, aby jste své myšlenky nemuseli sdílet ani sami se sebou, natož s internetem :))

Pochopili jste, že to je obhajoba? 

Poslední týden jsem nebyla schopná napsat ani písmenko na své stoleté klávesnici. Nu což bobánci, jdu dospat ty nedospané noci.

Směska

19. září 2010 v 10:45 | Haley |  blabla
Umph, dnes mě čeká první rugbyové zápas. Samozřejmě jako fanynky. Mám z toho poněkud trauma a sevřený žaludek. Nechce se mi tam jít samotné. Kamarádka pro jistotu neodpovídá (nechápe totiž, k čemu se používá mobil, že se na něj nestačí podívat jednou do měsíce) a kamarád se ještě neukázal online.. Bože, bože, neberme si boží jméno do huby nadarmo, ale já tam vážně nechci jít sama...
Samozřejmě nestíhám, tudíš se tu nemůžu vypisovat, jen poslední "novinka", která už vůbec není novinka, ale musím ji tu zmínit, ikdyž se netýká mě. Viděli jste ostříhanou Emmu Watson? To je přece děs ://
emma

Shitday

12. září 2010 v 19:07 | Haley |  blabla
Shit shit shit shit shit shit shit shit shit shit shit shit shit shit shit shit shit shit shit shit shit 
Shitday ...

Béééggin, bééggin youuu

9. září 2010 v 17:23 | Haleyina |  blabla

To já jen tak pro dobrou náladu :). Stejně je člověku vždy nejlíp, když je zamilovanej. Ano, sice se nám pak hůř jí, přepadají nás neustálé deprese a jsme víc paranoidní než obvykle. V noci se budíme a s bolestmi břicha nemůžeme spát třeba několik hodin. Přesto jsou to nejšťastnější chvíle.. Stručná charakteristika mých pocitů holoubci, předpokládám, že váš psychický stav je míň vyšinutý než ten můj. So come on, chci létat.

Dění posledních dnů mě víceménně moc nezajímá. Jak se dalo předpokládat, má první známka letošního roku je krásná pětečka, ale jelikož je z IVT, nějak mě to nechává chladnou. Ikdyž reakce křečovitého záchvatu smíchu s Dé, prokládaná hysterickým pištěním a absolutním výsměchem směřujícím k "tolik milovanému učiteli" asi není správný popis slova chladná. Aspoň v něčem jsem flegmatik.

Díky faktům popsaným v prvním odstavci se mi vrátila spavá nemoc. Tentokrát opravdu pramení jen z nevyspání. Díkybohu.
A přestože je devět vyučovacích hodin největší kentus pod sluncem, je mi celkem fajn :). Ale ta PARANOIA !!!

Je mnoho způsobů jak lidem prokázat obdiv.

5. září 2010 v 18:37 | Haley |  blabla
abs
Zase jsem se dlouho jsem se neozvala viďtě, mí malí mudlovští přátelé. To nic, jen jsem po dlouhé době četla Harryho Pottera. Vlastně ho čtu vždy, když mi je špatně, taková tradice. Nevolnost mě zklátila v pátek v noci. Mimochodem, znáte toho zpěvák ? Xindla X ? Nazpíval např ten song s Olgou Lounovou. Páteční večer byl u nás ve městě a já ho poctila velmi zvláštní pozorností. Tou nejzvláštnější. Blinkala jsem tři metry od něho ;). Vím, originální způsob. Poté jsem následně cestou ke kamarádce zablila ještě polovinu našeho city (chtěla bych ty grcky spočítat) a okázale pokračovala do sobotního rána. Dnes už mě sžírá jen silný bolehlav a zítra si vesele potrajdám do školy :)). Nice.
Toť pro dnešek ode mě asi vše, hodlám šetřit svůj mozek.